Globální změny klimatu
Projevy globálních klimatických změn, jež byly dříve považovány spíše za abstraktní riziko, můžeme nyní pozorovat téměř každý den. Projevují se např. nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, teploty oceánů či poklesem biodiverzity.
V České republice je průměrná roční teplota v posledních letech vyšší o 2 °C a během posledních 5 letech spadlo v průměru o 15 % méně srážek. Když už byl rok srážkově průměrný, tak rozložení srážek během roku bylo pro lesy nepříznivé. V době, kdy stromy začínají na jaře růst a následně i plodit, tak bylo větší sucho a v letních měsících pak prudké deště a bouřky sice statisticky dorovnaly průměrný úhrn srážek, ale takové intenzivní přívaly není schopna půda a krajina dostatečně zachytit.
České lesy jsou dlouhodobě ve špatném zdravotním stavu a mají naprosto změněnou druhovou skladů stromů. Přirozeně by byly tvořeny převážně buky, duby a jedlemi a však dnes dominuje smrk s borovicí. Smrk je dřevina uzpůsobená na život vysoko v horách, kde vydatně prší a smrky tam mají dostatek vláhy. Vzhledem k tomu, že se rozsáhlé smrkové monokulturní oslabené lesy vyskytují i v mnohem nižších nadmořských výškách než je jejich přirozený výskyt, tak jsou výše popsanou klimatickou změnou oslabeny ještě více a snadno podlehnou svým škůdcům. Primárně z těchto, ale i z dalších důvodů, jsme nyní bohužel svědky plošného hynutí lesů v ČR.
Další projevy klimatických změn v České republice:
- mizejícími rostlinnými a živočišnými druhy
- extrémní výkyvy počasí
- prodloužením vegetačního období
- posunem vegetačních zón
- zvýšeným výparem z půdy i transpirací rostlin
- zvýšenou teplotou půdy
Jaká je vazba mezi lesním ekosystémem a klimatickou změnou?
Lesní ekosystémy jsou jednou z klíčových složek životního prostředí. Ve vztahu ke změně klimatu mají lesy jedinečné postavení – na jedné straně jsou lesy vystavené změnám klimatu a na straně druhé průběh těchto změn ovlivňují. Zásadní roli hrají především z pohledu akumulace a uvolňování uhlíku, ovlivňování vodního režimu a dalších regulačních mechanizmů, které ovlivňují klimatický systém Země. Kvůli častějším a extrémnějším klimatickým jevům (vichřice, sucho apod.) jsou české lesy s výrazně změněnou dřevinnou druhovou skladbou pod větším tlakem. Tato kombinace vede v některých regionech například k plošnému a kalamitnímu rozpadu smrkových a borových porostů.
V současnosti lesy pokrývají zhruba třetinu rozlohy České republiky a hrají tak i v našem prostředí (a v lokálním ekosystému) nezastupitelnou roli – kořeny zpevňují půdu proti erozi, půda zadržuje vodu a působí jako protipovodňová ochrana, čímž porosty vytváří specifické mikroklima. Některé další mimoprodukční funkce zase přispívají ke zvýšení druhové rozmanitosti, která pozitivně ovlivňuje vitalitu lesa a ozdravení půd.
Lesní hospodaření, které zohledňuje klimatickou změnu
Lesy nám poskytují dřevo – krásnou obnovitelnou surovinu, zároveň také příznivě ovlivňují klimatické podmínky prostředí. Aby byly lépe připravené čelit změnám klimatu a mohli poskytovat široké spektrum mimoprodukčních funkcí a ekosystémových služeb, musí dosahovat vysoké ekologické stability. Jako jedno z řešení a zmírnění negativních dopadů klimatických změn uvádějí i české strategické dokumenty (např. Národní lesnický plán II. či Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR) posun k přírodě blízkým a šetrným formám lesního hospodaření. Ty prosazuje i certifikační systém FSC (Forest Stewardship Council), který definuje pravidla pro vlastníky a správce lesů a zaručuje, že dřevo pochází z šetrného lesního hospodaření. Takto obhospodařované lesy jsou tedy více připraveny na důsledky klimatických změn a zlepšuje se jejich adaptabilita.
V roce 2017 vydala Komise pro životní prostředí AV ČR stanovisko, ve kterém píše: „Na půdorysu ekonomických, environmentálních a sociálních zájmů vytvořilo FSC pravidla, která požadují pěstování odolných, prostorově a druhově bohatých lesů neohrožujících půdu a dbajících na vodní režim v krajině, vázání uhlíku a biodiverzitu. FSC tak může na rozdíl od jiných existujících nástrojů garantovat zlepšení stavu lesů a lépe je připravit na změny klimatu tak, jak to i odpovídá opatřením schváleným pro lesy v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu (usnesení vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017).“
FSC je však pro vlastníky lesa také prestižním oceněním a nástrojem jak nezávisle doložit, že hospodaření na daném lesním majetku je zodpovědné. Certifikace FSC znamená i ekonomickou příležitost pro všechny typy a velikosti lesních majetků a pro navazující dřevozpracující průmysl. Lze ji využít k získání nových odběratelů a majitelé lesů mohou využít zvýhodněných podmínek výkupu FSC dřeva.
Relevantní zdroje informací:
- Sborník z konference FSC ČR z roku 2018 ve Křtinách –
detailnější informace najdete v úvodních prezentacích. - Klimatická změna – databáze shrnující informace o dopadech změny klimatu, rizicích, zranitelnosti a adaptačních opatření pro celou ČR ➜ http://www.klimatickazmena.cz/cs/
- InterSucho – portál, který přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech ➜ http://www.intersucho.cz/cz/
- Pro Silva Bohemica – sdružení lesníků, kteří praktikují a prosazují co možná největší využití přírodních procesů v lesním hospodaření ➜ https://prosilvabohemica.cz/
- Portál ČHMÚ – základní informace o změně klimatu ➜ http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/zmena-klimatu/zakladni-informace#
- Kůrovcová mapa – pomůcka vlastníků lesů pro monitoring rizika šíření kůrovců. Zobrazuje plochy zvýšeného rizika šíření kůrovců do okolních porostů ➜ https://www.kurovcovamapa.cz/
- EnviWeb – zpravodajství o životním prostředí, profesní ekologie, odborné akce ➜ http://www.enviweb.cz/
- Silvarium – lesnický zpravodajský server ➜ http://www.silvarium.cz/