„Lesy nám změnily život“, říkají správci komunitních FSC lesů v Tanzánii

Obyvatelům dříve zapomenuté vesnice v Tanzánii se podařilo zásadním způsobem zlepšit jejich životní podmínky. Jak se jim to povedlo? Místní komunita se svou společnou prací zasadila o zachování místního druhu stromů zvaného „mpingo“.

5. února roku 2014 se shromáždila velká skupina dětí uprostřed stromy zastíněného náměstí Nanjirinji, vesnice v jihozápadní části Tanzanie. Všechny místní děti trpělivě seděly na zemi a čekaly, až bude vyvoláno jejich jméno. Přímo před nimi se tyčil stůl, u kterého seděl místní komisař spolu s představitelem komise pro přírodní bohatství vesnice. Před zraky pyšných matek dětí rozdávali tito dva muži postupně všem přítomným žákům základní školy nové školní uniformy. Pan komisař na konec ceremoniálu slavnostně uvedl do provozu čerstvě postavenou základní školu vesnice Nanjirinji.

Třiačtyřicetiletá Fatuma Maimbo si na ten den vzpomíná, jako kdyby byl včera. Farmářka a matka čtyř dětí je neobyčejně pyšná na to, že její děti mají možnost navštěvovat školu ve své vlastní vesnici. Před založením nové základní školy musely všechny místní děti cestovat každé ráno do vzdálené vesnice. Vzdělávací podmínky pro místní děti se ale během let zásadním způsobem zlepšily. V roce 2016 například koupila komise pro všechny studenty z Nanjirinji nové školní uniformy. Změny k lepšímu se však nezastavily pouze na prahu místní školy.

„Podařilo se nám nakoupit nové matrace a povlečení pro místní nemocnici a naše těhotné ženy nyní dostávají finanční podporu, aby mohly v klidu a bezpečí donosit a přivést na svět své děti,“ popisuje Fatuma. „Je to obrovský skok od situace v minulosti, kdy se nám nedařilo zapojovat se jakýchkoli rozvojových aktivit, protože jsme jednoduše neměli dost peněz.“

Od roku 2013 se vesničanům podařilo vybudovat také nové tržiště, tucet nových studní, které zajišťují místním přístup k pitné vodě, a dokonce i ubytování pro turisty, kteří, jak obyvatelé Nanjirinji doufají, přinesou do regionu další tolik potřebné finanční prostředky.

Odkud se ale vzaly peníze na všechny tyto projekty?

„Lesy změnily naše životy,“ říká Fatuma Maimbo. „Pochopili jsme, proč je tak důležité zachovat a zabezpečit naše lesy pro náš současný zisk i pro naše budoucí generace.“

Zachovat lesy pro budoucí generace

Bývalý farmář Jasper Makala začal v roce 2004 spolupracovat s místními vesničany, aby je naučil, jak můžou zlepšit své životy tím, že budou lépe chránit a starat se o jejich stromy. Jeho dalším krokem bylo založení Iniciativy pro zachování a rozvoj Mpinga (dále MCDI), která měla v ochraně místních lesů hrát důležitou roli a stát se hlavním prostředkem k naplnění Makalových cílů.

Mpingo je svahilské jméno pro druh stromu, který produkuje východoafrické černé dřevo. Jedná se o jednu z nejtvrdších dřevin, která bez problému otupí jakoukoli dřevorubeckou sekeru. Díky tomu jsou malé stromky Mpingo a materiál, který se z nich těží, jednou z nejžádanějších a nejdražších dřevařských komodit na světě. Cení si ho především výrobci hudebních nástrojů jako materiálu pro výrobu těch nejlepších klarinetů a hobojů.

Mpingo však v současnosti ohrožuje ilegální těžba a předpokládá se, že pokud místní obyvatelé a vláda nepřijmou systémová opatření na zachování tohoto druhu stromů, Tanzanie nebude mít za 20 let už žádné Mpingo, které by mohla těžit.

Jasper Makala si všiml, že místním se podařilo zničit většinu Mpinga v jeho domácí vesnici a rozhodl se tento trend obrátit a pomoci jeho komunitě tím, že bude studovat a věnovat se lesnictví. Rozhodl se také pro navázání blízké spolupráce s mezinárodní organizací FSC, jejímž globálním cílem je, aby byly lesy obhospodařovány udržitelně a zachovány pro budoucí generace.

V roce 2009 obdržela MCDI svůj první skupinový certifikát FSC pro komunitní správu přirozených lesů v Africe. V současnosti spolupracuje v rámci původní skupinové certifikace celkem 14 komunit, které jsou rozmístěny ve třech různých okresech a hospodaří na 185 tisících hektarů.

MCDI vede a materiálně zajišťuje komunity k tomu, aby mohly vlastnit, udržitelně spravovat a těžit z jejich lesů. Zároveň pomáhá spojit místní komunity s nákupčími vytěženého dřeva a dohlíží na jejich obchody.

Od doby, co Nanjirinji začalo prodávat FSC certifikované dřevo, se podařilo místním vydělat už více než 400 tisíc dolarů. Komise pro přírodní bohatství následně tyto peníze využívá, aby financovala různé komunitní projekty. Veškerý zisk se tedy daří nasměrovat zpět do komunity.

Naše budoucnost je vysadit více stromů.

Dvaačtyřicetiletý Abdullah Chihinde, otec dvou dětí a také místní těžební správce vzpomíná, že obyvatelé Nanjirinji neměli v minulosti dostatečné manažerské znalosti a nebyli si vědomi hodnoty, kterou pro ně představují jejich lesy a produkty, které z nich pocházejí. „Teď všichni chápeme, že pokud se nebudeme o naše lesy dostatečně starat a chránit je, tak jednoduše zaniknou,“ říká Abdullah. „Ostatní komunity se od nás učí. Motivuje je, když vidí, jak se nám ekonomicky daří. FSC certifikaci pak chápou jako dobrou příležitost i pro ně samotné.“

Představitelé MCDI mezitím pokračují v práci, kterou započali už před více než deseti lety. V loňském roce se jim podařilo založit úplně první komunitně vlastněnou pilu v Africe. Dlouhodobě se také snaží rozšířit působnost jejich projektu mezi další komunity a umožnit tak širšímu okruhu lidí, aby těžili z výhod šetrně obhospodařovaných lesů a dřeva, které produkují.

„Našim cílem je nyní vysazovat více stromů. To nám pomůže vydělat více peněz a zlepšit tak naše životní podmínky. A také samozřejmě zachovat Mpingo pro další generace,“ uzavírá Abdullah Chichinde. Za posledních šest měsíců se podařilo MCDI zasadit už více než 15 000 semenáčků, z nichž bylo mnoho právě stromu Mpingo.

sdílet článek