Musíme začít pěstovat bohaté a rozrůzněné lesy, říká majitelka Lesů Nový Berštejn Marie-Eve Jirat-Wasiutynsky

S novou majitelkou Lesů Nový Berštejn Marií-Éve a jejími lesníky jsme měli možnost si pohovořit v březnu letošního roku, v předvečer předávání certifikátu FSC, který se podařilo lesníkům z Nového Berštějna čerstvě získat. Od první chvíle bylo jasné, že Berštějnští lesníci si s novou majitelkou jejich lesů výborně rozumí. Netrvalo dlouho a bylo jasné, proč tomu tak je. Snad šťastným řízením osudu se totiž k sobě dostali tři lidé, kteří všichni věří v to, že o lesy je potřeba se starat rozvážně, šetrně a v souladu s přírodou.

Paní Jirat-Wasiutynski, můžete nám říci něco o sobě a vašem vztahu k lesnictví? 

Marie-Ève Jirat-Wasiutynski: Dětství jsem prožila v Kanadě a v lesích jsem tím pádem už odmalička podnikala různé outdoorové aktivity. Můj vztah k lesnictví jako oboru vznikl ale až nedávno, asi před pěti lety, když jsem po svých prarodičích zdědila lesní majetek. Po absolvování zdlouhavého procesu restituce jsme s mým bratrancem v roce 2014 založili na našem navráceném pozemku podnik Lesy Nový Berštejn. Naše lesy původně patřily naší prababičce, která emigrovala ze země před druhou světovou válkou. Když se nám konečně podařilo zdárně ukončit restituční proces, rozhodli jsme se s mým bratrancem, že si tento krásný majetek necháme a vybudujeme z něj krásný a trvale udržitelný les.

K mé velké radosti jsme s mým lesníkem Tomášem Stejskalem měli na způsob pěstování lesů stejný pohled. Ani jeden z nás jsme nechtěli žádné holoseče, kromě těch úplně nejnutnějších kvůli kůrovci nebo třeba větrným kalamitám. A pokud vás to zajímá, tak i bez holosečí se nám daří ekonomicky velice dobře, i ve srovnání s lesy v sousedství. Spoustu peněz se nám daří ušetřit díky přirozené regeneraci. Moji lesníci mě postupně učili a stále učí vše důležité ohledně toho, jak to má ve správném lese vypadat a fungovat. Musela jsem se toho spoustu naučit, kromě jiného i legislativní podmínky, za kterých může člověk v ČR provozovat lesní podnik. Náš les je navíc blízko CHKO Kokořínsko. To znamená, že je přirozeně trochu pod drobnohledem. Ostatním lesníkům by tohle třeba mohlo vadit, ale já jsem to uvítala a byla jsem ráda, že nás to automaticky zavazuje k tomu, abychom o les pěstovali šetrně.

Váš les nedávno úspěšně prošel auditem a získal certifikát FSC. Co to pro vás znamená? 

Marie-Ève Jirat-Wasiutynski: O tom, že FSC certifikace existuje, jsem věděla už delší dobu, hlavně díky produktům z FSC papíru jako jsou kapesníky nebo ubrousky ale také díky dřevu, které používáme na konstrukci domů. Jsou za něj totiž bonusové body v rámci stavební certifikace LEED. Co se týče ochrany životního prostředí, dlouhodobě se snažím působit pozitivně, což se odráží například i v tom, jaké výrobky nakupuji a v tom že vybírám cíleně ty FSC certifikované. Díky tomu bylo pro mě vlastně úplně přirozené, pokusit se pro svoje lesy FSC certifikát získat.

Jsem opravdu pyšná na to, že se mým lesníkům podařilo úspěšně projít auditem a jsme nyní součástí této certifikace, se kterou hodnotově souzním. Myslím si, že z dlouhodobého hlediska bychom se všichni měli zamyslet nad tím, jak zacházíme nejen s lesy ale s přírodními zdroji obecně a hospodařit s nimi šetrně, tak jak to požaduje FSC certifikace v případě lesů. Byla bych strašně ráda, pokud bychom se mohli stát třeba jen malou inspirací k tomu, abychom se všichni zamysleli nad tím, jak chceme o přírodě okolo nás přemýšlet a jak se k ní chceme chovat. Vždy jsem překvapená, když se ptám mých známých a zjistím, že mnoho z nich FSC jako značku vůbec nezná. Přitom je to jedna z těch opravdu zavedených. Doufám, že se to brzy změní. Jako spotřebitelé se toho máme ještě spoustu co učit.

Pane Stejskale, měli jste na samotném začátku úvah o zavedení certifikátu FSC obavy o jeho získání? 

Tomáš Stejskal: Obavy určitě byly. To je přirozené. Nevíme o někom, kdo by si poprvé přečetl Standard a neměl je. Po detailním studování jsme ale postupně zjišťovali, že pokud zapracujeme na pár věcech, neměli bychom mít se splněním požadavků problém.

Teď když máte celý audit úspěšně za sebou, jak hodnotíte vaše počáteční obavy a vůbec celý certifikační proces? 

Martin Fuxa: Hodnotíme to kladně a bereme to jako prestiž. Lesy Nový Berštejn jsou vizitkou naší společné práce. Získání certifikátu oba bereme tak, že děláme něco navíc nad rámec zákona. Jednoznačně kladně hodnotíme důraz FSC standardu na péči o lidi a o nás pracující. Těžaři společně prošli školeními na ovládání motorové pily, požární ochrany a bezpečnosti práce. Kromě toho nás audit upozornil na běžnou provozní slepotu, což bylo přínosem pro nás. A nastavení vedení všech evidencí a administrativy také určitě není na škodu. Splnění podmínek pro nás z lesnického hlediska nebyl žádný velký problém. Hospodaříme v souladu s principy, které prosazuje FSC, již od počátku. Výhodou je, že můj kolega Tomáš Stejskal sloužil na stejném lesnickém úseku, tedy revíru Dubá, i před vydáním majetku, takže nyní je hezky vidět úsilí jeho práce. Pouze jsme museli zapracovat na veškeré evidenci, které FSC požaduje. Není to tak že by nebyla vedena, jen byla „provozní“.

Jaký je podle vás ten nejviditelnější dopad toho, že jsou vaše lesy teď FSC certifikované? 

Marie-Ève Jirat-Wasiutynski: Z vnitřního hlediska se toho pro nás mění relativně málo. Jak už jsme zmínili, moji lesníci využívali metody šetrného lesního hospodaření, které jsou v souladu s principy FSC, už před tím, než jsme se rozhodli žádat o certifikát. Tou největší změnou je do určité míry to, že teď na to máme papír, kterým to můžeme navenek dokázat. V budoucnu si od FSC certifikátu slibuji to, že nám přinese nové obchodní příležitosti a že postupem času budeme dodávat dřevo už jenom zákazníkům, kteří májí zájem o certifikovanou surovinu.

Je pravda, že jsme na trh vstoupili ve velice obtížném období pro lesnictví v ČR. Zároveň se ale na pozadí toho všeho odehrává environmentální krize, která mění spotřebitelské chování nás všech a zvyšuje poptávku po šetrně vytěženém dřevě. Pomůže nám tedy FSC certifikace výrazně i ekonomicky? To ukáže čas. Už nyní máme několik nových zákazníků, kteří od nás kupují certifikované dřevo. Nejedná se o strmý nárůst, ale v období krize je to vítaná výhoda.

Jaký byl pro vás hlavní motiv pro to, abyste své lesy certifikovala v systému FSC? 

Marie-Ève Jirat-Wasiutynski: Jednoduše - životní prostředí. Jak jsem už řekla, myslím si, že se nacházíme v kritickém bodě a už nemůžeme ztrácet čas. Je to vidět už dnes v podobě aktuální lesnické krize, kterou způsobila klimatická změna a sucho. Smrkové monokultury na tyto změny tvrdě doplácejí a kůrovcovou kalamita poškozuje přirozeně celý trh se dřívím. Musíme začít pěstovat bohaté a rozrůzněné lesy a také se více soustředit na celkovou ochranu biodiverzity při péči o lesy.

Pro moje lesníky to pak bylo především o prestiži. FSC certifikaci pro ně slouží jako vizitka jejich dobré práce v lese. Jsou to výborní lesníci a já jsem ráda, že je jejich práce takhle oceněna.

Pokud se nám zároveň podaří využít FSC certifikaci i ekonomicky, budeme za to více než šťastní. To ale nic nemění na tom, že v první řadě to pro nás byla především etická volba.

sdílet článek